Patrikovi se stala osudným autonehoda, kdy při mikrospánku narazil do stromu. Je mu 28 let. Utrpěl tříštivé zlomeniny krčních obratlů a otok míchy. Následkem úrazu došlo k úplnému ochrnutí dolních a částečně horních končetin. Uvědomuje si, že nehoda by nejspíš neměla tak vážné následky, kdyby použil bezpečnostní pás. Byla to nezodpovědnost, ze které se tvrdě poučil. Po měsíci a půl na ARO v Českých Budějovicích jeho zdravotní stav umožnil převoz na spinální jednotku do Fakultní nemocnice v Motole v Praze. Začala série dlouhých rehabilitací, kdy se zpočátku mohl hýbat jen pravým předloktím. Musel cvičit, jak se sám najíst, vyčistit si zuby nebo zůstat sedět ve vozíku a neomdlít, protože jeho tělo bylo zvyklé pouze ležet. Volně se nadechnout mohl po odstranění tracheostomie po měsíci a půl. Následoval pětiměsíční rehabilitační pobyt v Kladrubech, kde mu zapůjčili elektrický vozík a on se mohl poprvé od úrazu svobodně pohybovat. Nepřehání, když říká, že se cítil jak dítě o Vánocích.

Nadační fond Anděl na kolech přispěl Patrikovi na nový invalidní vozík.