Martin Markalous

edge



Martinovi je 56 let a žije v rodinném domku s rodinou v Praze. Je to 9 let, co se mu stal úraz. Bylo to v červnu 2011. Byl krásný slunný den, tak vytáhl z garáže svou letitou Hondu 600, že se tentokrát do práce pěkně svezu. To ještě netušil, jak osudné rozhodnutí to pro něj bude. V jednom celkem přehledném místě u Slaného potkal nepozorného řidiče osobního automobilu, který se plně nevěnoval řízení a jak se později dočetl z jeho výpovědi, ho prostě neviděl a v plné rychlosti ho srazil z motorky.

Diagnoza zněla-težká spastická parapareza. Kotník vyletěl z nohy do křoví, koleno na kousíčky. No asi to pro záchranáře nebyla hezká podívaná, následovalo čtrnáct dní v umělém spánku a poté si teprve člověk uvědomí, co se vlastně stalo. Manželka skončila na rok u psychiatrů, on je ale bojovník a rozhodl se, že když ty nohy cítí, tak to přece musí rozchodit. Bohužel ani po intenzivní deseti měsíční rehabilitaci v Kladrubech a dalších marných pokusech se mu ani po dvou letech postavit alespoň do berlí nepodařilo. Otok páteře byl tak velký, že způsobil nevratné odumření nervů.

No tak dobře, když to nejde po nohou, tak to musí jít na vozíku, řekl si. Naučil se jezdit znovu na lyžích, splouvat divokou řeku, jezdit na kole a později hrát i tenis. Po čtyřech letech se dostal do světové dvoustovky a v české lize obsadil krásné páté místo.

Nadační fond Anděl na kolech přispěl Martinovi na pořízení mechanického sportovního vozíku Ultina Puna.
© 2016 - 2019 Nadační fond ANDĚL NA KOLECH | Kontakt