Michalovi se stal osudným před 23 lety skok do vody a úplně ochrnul na dolní končetiny a částečně i na horní, od té doby se pohybuje jen na invalidním vozíku. Před úrazem pracoval jako elektrikář v jednom dole na Kladensku. Po úraze se nechtěl smířit s tím, nebude moci nic dělat a začal na sobě pracovat jak po fyzické, tak po psychické stránce, samozřejmě za velké pomoci doktorů a sestřiček, rehabilitačních pracovníků, a hlavně za vydatné podpory rodiny, za co je velmi vděčný.

Postupně se vracel, alespoň částečně do normálního života. Opět se začal věnovat kynologii, mohl za pomoci kamarádů-myslivců chodit do přírody a dělat věci jako když byl zdraví i když trochu jinak, ale začal zjišťovat že, když člověk chce tak to jde. Pracuje v autoservisu jako správce kamerového systému a administrativní pracovník. Po celou dobu, co je na vozíčku, se snaží, žít aktivně stále cvičí, jezdí na Handbiku a na rekondiční pobyty do RÚ Kladruby. Rád rybaří.

Nadační fond Anděl na kolech přispěl Michalovi na pořízení civilního invalidního vozíčku značky Ultina.